Diskuze k tématu ruské agrese, které se osobně účastnil také ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, se soustředila především na bezpečnostní závazky EU vůči Ukrajině. Ministr Lipavský připomněl význam členství Ukrajiny v EU a nutnost pokračování vojenské a finanční podpory Ukrajině, obzvláště v kontextu nadcházející zimy a pokračujících ruských útoků proti civilní infrastruktuře. Ministr apeloval také na co nejrychlejší přijetí 12. sankčního balíčku proti Rusku. „Sankce EU jsou klíčovým nástrojem v boji proti ruské agresi, a proto je Česko v jejich vyjednávání velmi aktivní. Přišli jsme také s vlastní komponentou sankčního režimu, a to omezení Schengenského prostoru pro ruské diplomaty a jejich rodinné příslušníky,“ dodal ministr Lipavský.

Debata k situaci v Izraeli a širším regionu se zaměřila na aktuální vývoj situace. Šéf české diplomacie vyjádřil pevnou podporu Izraeli v obraně proti agresi a zdůraznil, že teroristická organizace Hamás není legitimním partnerem pro vyjednávání. Taktéž apeloval na potřebu koordinace EU s USA a arabskými zeměmi ohledně zabránění šíření konfliktu a následném řešení poválečné situace v Gaze. Vyjádřil podporu konstruktivním mírovým iniciativám s cílem dosažení dvoustátního řešení.

Ministr Lipavský v rámci posledního bodu jednání podpořil působení EU v Sahelu v kontextu zhoršující se bezpečnostní situace a maligního působení Ruska. Dále zdůraznil, že angažmá EU v regionu je důležité i s ohledem na prevenci terorismu a nelegální migrace.

Nad rámec samotného jednání Rady pro zahraniční věci se šéfové unijních diplomacií zúčastnili pracovní snídaně s ministrem zahraničních věcí Arménie Araratem Mirzojanem a ministerského setkání EU s představiteli zemí Východního partnerství.